Co je neurovývojová terapie

z jejíhož konceptu vychází neurovývojová intervence, kterou poskytuji: 

Neurovývojová terapie je proces  odstraňování resp. zmírňování důsledků neuromotorické nezralosti. Nepoužívá se medikace; její koncept je založený na tom, že rovnováha fyzická a rovnováha mentální jsou spojené nádoby a úroveň jedné ovlivňuje úroveň druhé. Proto byl vyvinut systém tzv. vývojových cvičení. Jejich přesnou aplikací je možné dosáhnout zlepšení fyzické rovnováhy a tím zlepšit mentální zralost. I když se rovnováha dá trénovat různými způsoby, v případě těžší formy NMN obvyklá tělesná cvičení neúčinkují a pak je důležité příčiny nerovnováhy přesně odhalit a pracovat na jejich odstranění či aspoň zmírnění.

Nejprve ještě pár slov k tomu, co vlastně je neuromotorická nezralost (NMN):

Stručně řečeno jde o stav, kdy u dítěte (nebo i dospělého) přetrvávají aktivní tzv. primitivní reflexy, které se za normálních okolností utlumují přibližně během prvního roku po narození. Jejich přetrvávající aktivita následně brání správnému rozvoji vzpřimovacích reflexů, které by se měly rozvíjet od okamžiku, kdy se dítě začíná zvedat z polohy vleže. Následkem toho dochází k narušení rovnováhy. Tato nestabilní rovnováha těla se současně promítá do celkového fyzického i mentálního stavu. Výsledkem může být například porucha pozornosti, hyperaktivita, nepřiměřené reakce jak v chování, tak ve fungování těla – např. nejrůznější druhy alergií, nadměrná lekavost nebo strach, různé poruchy smyslového vnímání – např. zrakového, sluchového apod., špatná jemná i hrubá motorika, řečové problémy a další potíže. Příčiny tohoto problematického vývoje mohou být hluboko v minulosti – např. v období před narozením, během porodu nebo v následujících týdnech a měsících. Bez včasné a důsledné intervence se tyto potíže často transformují do závažných psychických nebo fyzických problémů v dospělosti.  

Specifické potíže typické pro neuromotorickou nezralost (NMN):

vzdělávací problémy (se čtením, psaním, počítáním – dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, …)

potíže s chováním a celkovým fungováním ve škole i mimo školu – ADD, ADHD – nesoustředěnost, nepozornost, neschopnost zůstat v klidu, nepořádnost, úporné zapomínání úkolů a ztrácení věcí, nemotorné chování, chování které často vypadá až jako neukázněné, bezohledné či neurvalé ačkoli je dítě nedělá naschvál, potíže s tělocvikem, kreslením, ručními pracemi…

somatické či psychosomatické potíže – nevolnost při cestování, nespavost a hyperaktivita či naopak velká unavitelnost, časté bolesti hlavy, ochablé držení těla i když cvičí různá posilovací cvičení, skolióza, alergie všeho druhu, nadměrná bojácnost, úzkostné stavy bez zjevné příčiny, silný strach ze všeho nového a lpění na navyklých stereotypech, časté zažívací potíže, častá onemocnění dýchacích cest či tzv. ORL potíže (ušní, krční nosní), problémy se zrakovým či sluchovým vnímáním, nadměrné úlekové reakce, pomočování, závratě, strach z výšky, fobie různého druhu…

Jak mohou výše uvedené příklady potíží souviset s neuromotorickou nezralostí?

Neuromotorická nezralost, někdy také označovaná jako neuro-vývojové opoždění, je stav, kdy celkové fungování organismu v určité míře ovlivňují trvale přítomné tzv. aberantní reflexy. To jsou buď přetrvávající primitivní reflexy nebo nedostatečně vyvinuté posturální reflexy.

Primitivní reflexy mají zásadní úlohu pro přežití dítěte během a krátce po narození, ale jakmile svůj úkol splní, tak jsou za normálních okolností inhibovány (utlumeny) a postupně nahrazovány dalšími vyššími funkcemi vyvíjející se CNS (centrální nervové soustavy) – posturálními reflexy a zralejšími funkčními vzorci. Pokud z jakéhokoli důvodu tato přirozená posloupnost neproběhne v kompletním sledu, zůstanou buď všechny, nebo jen některé primitivní reflexy aktivní a naopak se nedostatečně vyvinou posturální reflexy a další funkce CNS.

Následkem toho je celý organismus permanentně "rozhozený", není v potřebné rovnováze a to pak zasahuje do všech jeho funkcí, i takových, které by Vás možná ani nenapadlo spojovat s rovnováhou. Hodně laicky bych to přirovnala ke scéně ze seriálu "Návštěvníci", kdy se ukáže, že Centrální mozek lidstva měl "jenom" narušenou vodorovnou polohu, ale jakmile jej pan Drchlík podložil dřívkem, tak se "zázračně" všechny systémy obnovily a bylo po problému. Ale dokud nebyl v dokonalé rovnováze, tak stále hlásil chybu… A tak podobně je to i s mozkem člověka, který je permanentně narušovaný vlivem interferujících reflexů – to neustále ovlivňuje těžiště těla a to pak následně zasahuje do celého fyzického i psychického stavu.

Jak probíhá neurovývojová intervence v poradně Nadja 

Intervence NMN je neinvazívní – nepoužívají se žádné medikamenty, ale pouze soubor vývojových cvičení, které vyvinuli v INPP (Chester, Velká Británie) během víc než 40 let praxe a vědeckých výzkumů. Pro stanovení intervenčního postupu se nejprve pomocí standardizovaných testů získá obraz aktuální zralosti CNS (centrálního nervového systému) a s tím související přítomnost primitivních a posturálních reflexů. Zároveň se musí vyloučit možnost jakéhokoliv závažného onemocnění, které by rovněž mohlo být příčinou potíží, s kterými klient přichází.

Po pečlivé úvodní konzultaci (trvání cca 1 hodina) a vyhodnocení podrobného testování (cca 2 hodiny) klient dostane první 1-2 cviky, které bude pravidelně denně doma provádět. Kontroly probíhají v poradně v cca 6-8 týdenních intervalech, ale je dobré při každém novém cvičení po zhruba 1 týdnu alespoň telefonicky konzultovat, jak jej klient snáší. Časté je totiž "zhoršení" v prvních týdnech cvičení. To nastává v důsledku aktivace některého z primitivních reflexů, což je ale nezbytné k tomu, aby intervence vůbec mohla začít fungovat. Většinou klient tyto počáteční potíže překoná, pouze výjimečně mohou být potíže tak silné, že je třeba změnit cvičení – to však dělejte pouze pod vedením svého certifikovaného odborníka, který dokáže doporučit vhodný cvik. Nikdy neměňte ani nepřerušujte cvičení bez předchozí konzultace se svým certifikovaným odborníkem. Také rozhodně nikdy nedoporučujte určitý cvik jiným osobám, neboť všechna cvičení i přes jejich zdánlivou jednoduchost jsou velice účinná a u osob, které je nepotřebují nebo potřebují jinou intervenci, mohou vyvolat i poměrně závažné nežádoucí účinky. 

Celková délka intervence je nejméně 12 měsíců a trvá dle potřeby zpravidla maximálně 18-24 měsíců. Někdy se rodiče ze závažných důvodů rozhodnou ukončit intervenční program dříve, ale je žádoucí, aby se tak nestalo v prvních cca 6 měsících po zahájení, neboť v té době nejčastěji dochází k již zmíněnému "terapeutickému zhoršení", které je třeba překonat, aby nedošlo k uvíznutí dítěte v této fázi.

Platba: tento program bohužel není hrazen pojišťovnami, klienti si tedy musí vše sami platit.  Je tedy třeba s ohledem na výše uvedené důkladně zvážit, zda klient bude schopen pokračovat v programu alespoň nezbytně nutnou dobu.

Cílové skupiny klientů

1) školní děti 7-9 let
této skupině lze metodou INPP nejvíce pomoci při problémech ve škole, neboť toto je věk, kdy se neuromotorická nezralost (NMN) poprvé nejvýrazněji projeví, a to v oblasti vzdělávání (ona se určitými příznaky projeví již dříve, ale často teprve potíže s učením a chováním ve škole rodiče donutí, aby si pořádně všimli, že něco není OK a začali hledat řešení)

2) předškolní děti 5-6 let
již v tomto věkovém intervalu lze identifikovat neuromotorickou nezralost, i když tady ji lze ještě do určité míry tolerovat v rámci normálního vývoje dozrávání CNS (centrální nervové soustavy), který probíhá do věku cca 8 let. Teprve potom lze s určitostí posoudit jednoznačnost odchylky od normálu. Proto zde dávám tuto věkovou kategorii až na druhé místo, za školáky prvního stupně ZŠ.

3) starší školáci a dospělí
zde NMN může již být maskovaná různými naučenými kompenzačními mechanismy, pomocí kterých dítě či dospělý dokáže často uspokojivě zvládnout běžné vzdělávací resp. pracovní nároky, ale zato se u něj mohou rozvinout či přetrvávat jiné potíže, které vypadají jako psychická porucha nebo somatické potíže.

V 1. a 2. skupině většina dětí mívá nejčastěji potíže v relativně malé míře a proto je pro tyto děti často postačující tzv. Školní intervenční program. V ČR a na Slovensku probíhaly kurzy pro tento program od r. 2010 a byly určeny pro výše uvedené pomáhající profese. Absolventi těchto kurzů kromě množství teoretických i praktických materiálů, získali nezbytné údaje o projevech NMN. Umí otestovat vybrané děti a nastavit program cvičení, která s nimi lze provádět v rámci školní či předškolní výuky – tato cvičení se dělají vždy se skupinou dětí. Certifikovaný absolvent kurzu děti otestuje a v určitých intervalech kontroluje jejich pokrok. Učitel, vychovatel nebo jiná pověřená osoba s dětmi každý den cvičí cca 10-minutový blok cviků na základě instrukce certifikovaného odborníka. Tato cvičení jsou velmi jednoduchá a lze je zařadit do běžného školního dne dle možností dané třídy resp. skupiny. Ve třídách, kde tento program aplikovali, byly v porovnání s "necvičícími" třídami zaznamenány větší pokroky dětí ve vzdělávací i sociální oblasti. V případě zájmu mohu školu navštívit a probrat možnosti osobně. Účast dítěte ve školním intervenčním programu je možná po předchozím souhlasu zákonného zástupce.

Individuální intervence NMN je na místě u dětí 1. a 2. skupiny (5-6 a 7-9 let), u kterých testy při Školním programu ukázaly vyšší míru NMN, nebo jejich potíže jsou tak výrazné, že dítě má velké problémy rozpoznatelné i před testováním. Pro tyto děti je Školní intervenční program nevhodný! Je to z toho důvodu, že program je nastaven na cvičení až od určité úrovně, a tedy dítě by vynechalo nesmírně důležitou fázi cviků, které pracují s nejstaršími primitivními reflexy. Také by mohlo dojít ke spuštění nežádoucích příznaků spojených právě s těmi vývojově nejstaršími reflexy, které se upravují v individuální intervenci a je nutné, aby s nimi pracoval certifikovaný odborník. 

3. skupina starších dětí a dospělých potřebuje individuální intervenci – je to právě kvůli těm výše zmíněným kompenzačním vzorcům, které si již vytvořili a které jim sice do nějaké míry pomáhají, ale zároveň i brání v normálním fungování. Je velmi důležité, aby s nimi pracoval certifikovaný odborník, který má zároveň zkušenosti s psychoterapií, neboť u těchto klientů se v průběhu programu mohou objevit i potíže, které jsou někdy dokonce žádoucí, neboť jsou součástí vývojového procesu, kterým klient nezbytně musí projít, nicméně je potřeba s tím umět pracovat. Upozornění: pro tuto skupinu je nevhodný Školní intervenční program!

Pomáhající osoby:

rodiče a pomáhající profese (nejčastěji učitelé, vychovatelky, učitelky MŠ, psychologové, ale i další pracující s dětmi či dospělými, kteří mají specifické potíže). Pro pomáhající profese mohu poskytnout konzultaci. 

Se školami či mateřskými školkami lze dohodnout úvodní konzultaci, testování vytipovaných dětí a instruování učitele, který s dětmi cvičí cca 10 minut denně.